Ve třídě Včeličky s dětmi pracují paní učitelky:
Bc. Daniela Doláková - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Žaneta Tunkrová - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Výlet do Velké Bíteše se vydařil. Zvládli jsme cestu autobusem a se zaujetím vyslechli krásně připravený koncert. Děti se seznámily s množstvím hudebních nástrojů a poznaly většinu skladem z českých pohádek. Měly radost z vycházky a pobytu na oranžovém hřišti. Před odjezdem z náměstí si ještě trochu zamlsaly – kokosové pusinky z cukrárny přejmenovaly na „načechrané jelimánky“. Na oběd už jsme byli zpět v mateřské škole.
V úterý ve třídě Včeliček od 14.30 do 15.30 proběhlo druhé odpoledne s rodiči.
Pletu, pletu pomlázku
bez nití a provázku.
Až pomlázku upletu
zavolám si na tetu.
Teta pošle strejce
aby přines vejce.
Strejda vejce přinese,
teta košem zatřese.
Dá mi jedno červené,
dá mi jedno zelené,
dá mi jedno modré,
bude každé dobré.
Podívejte se, co nás nejvíc baví – hrát si s kamarády, stavět z kostek, vystřihovat a vyrábět, programovat včelku. Těší nás hračky nové i ty obyčejné, které máme ve školce už dlouho.
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. Děti stříhaly, lepily a tvořily bílého koníka. Také jsme šli na procházku podívat se na koníky.
První červnový týden jsme s Včeličkami nejen oslavili den dětí, ale také jsme zahájili nový poznávací blok: NAŠE ZEMĚ, NÁŠ DOMOV. Začali jsme tam, kde jsme často a rádi – na školní zahradě. Děti hledaly podle fotografií místo, kde byla fotografie pořízena. Hledaly ve dvojicích a když správné místo našly, vyfotografovaly je. A byly velmi úspěšné. Úkol splnily nečekaně rychle a na fotoaparát se těšila dlouhá fronta dětí. Před obědem jsme se ještě podívali na prezentaci ulovených fotek na velké obrazovce a porovnávali jsme snímky, které děti k hledání dostaly a fotky, které pořídily děti. Ukázalo se, že máme ve školce mnoho nadějných talentů.
Ve čtvrtek jsme za poznáním našeho domova vyrazili o kousek dál. Při vycházkách chodíme často kolem staré obílené zdi, ve které se skrývají malá dřevěná vrátka. Co se za nimi asi skrývá? Děti hádaly nejčastěji zahradu, zvířátka, ptáky… Dnes byla vrátka odemčená, a tak jsme jimi vstoupili na tajemné území. A ocitli jsme se na farní zahradě. I ty děti, které faru navštěvují a zahradu znají, byly překvapeny. Na farním dvoře na nás čekal O. Juris, místní farář. Pěkně nás přivítal a provedl nás po veliké zahradě. Děti si prohlédly a nakrmily ovečky, viděly pěkné zázemí pro farní akce a tábory, navštívily i dvorek se slepicemi a dvěma kohouty. A tak jsme poznali naši obec zase o něco víc. Děkujeme za pozvání a milé přijetí.
